Jdi na obsah Jdi na menu
 


Petra- Vlasta Javořická

30. 9. 2009
Vlasta Javořická
 
PETRA
 
OBRÁCENÍ
 
 
 
O autorce:
* 25. 3. 1980-  + 1. 8 1979
 
Tato česká lidová spisovatelka se narodila ve Studené jako dcera lékaře. Původní její jméno je Marie Barešová. Provdala se za továrníka.
Od roku 1915 byla publikována v časopisech a roku 1920 byla vydán soubor jejích 64 povídek a románů.
Sepsala též, coby kroniku své rodiny, svůj životopis. Vydán původně v šesti svazcích (stažen později do tří svazků). Vydal jej její syn MuDr. František Zezulka.
 
 
Její díla (alespoň co jsem četla) jsou jemná, dějově nekomplikovaná a odvanou nás nejčastěji do dob, kdy lidé ještě věřili a auta začínala jezdit. Povětšinou vypráví příběh svého hrdiny (hrdinky)  a jeho rodiny. Téměř vždy je tématem nebo alespoň na pozadí (katolická) víra člověka a soudobá mravnost.
Je to oblíbená literatura spíše našich babiček, ale pokud si chcete udělat obrázek o tom jak se žilo v Čechách v 1. polovině 20 století, doporučuji.
 
Další díla:
Rozkvetlý suchopár
V samotách
Na veveřím gruntě
Vyhaslý krb
Dva mlýny
Po kamenité stezce
Májová bouře
Dvojí polibek
Duha
Mezihoří
U Dvořáků
Z jednoho hnízda
Rodné brázdy
Malá, ale naše
Meze rozorané
Otcova vina
Údolím slz
Na pouti
Stříbrný otazník
 
 
 
 
 
OBRÁCENÍ
 
Vydalo: Nakladatelství Blok (Brno 1994) jako svou 1002 publikaci
              Vydání 1., stran 104
 
Tato tenká knížka vypráví příběh venkovského učitele, jeho ženy a syna.
Pan ředitel Kristián Klement přišel jako učitel do venkovské školy. Měl na tu dobu přívětivý vztah k dětem, třídu i školu zveleboval a mezi svými žačkami našel i Věrku, která se stala jeho věrnou ženou. Vzala si ho, povila mu krásné syny, podporovala jeho úsilí. Kristián povyšoval na ředitele, posléze i starostu, vybudoval své ženě i hošíkovi Mikulíkovi (Milan) dobré zázemí. Kristián měl vlastně v očích vesničanů (i Věrky, ale ta si to nepřipouštěla) jen jednu chybu: byl bezvěrec. Vírou v Boha opovrhoval, považoval ji za pohádky pro děti a berličku prostoduchých. Moderní doba žádá racionalitu. Ovšem jejich služebná Anička si to nemyslela a rozhodla se, že Mikulíkovi zajistí, alespoň základní povědomí o Bohu. Brala ho tajně do kostela. A hle…chlapec dospěl a chce se stát knězem. Otec jej zavrhne, on však s pomocí Aničky a matky dostuduje a splní si sen. Postupně i otec přichází na to, že nejen jeho syn mu schází a tak se pokusí spravit  zpřetrhaná pouta.
 
 
 
 
PETRA
 
Vydalo: Nakladatelství Lípa- A.J.Rychlík ve Vizovicích roku 1992
 
Petra je „vymodlené“ jediné dítě tajemníka Petra Vacína a jeho ženy Marie. Příběh nás provádí jejím dětstvím až na práh dospělosti. Petruška má malý handicap: připadá si tlustá, velká a mohutná. Obdivuje tetu Siňu, ženu strýce Edy, která má tvary a způsoby moderní dámy, taky je brzy životem v malém městečku znuděná a brzy odcestuje i s manželem do Prahy. Jejich vztah s usedlejším Edou dlouhou dobu nepřečká. Petra má své rodiče i babičku ráda, ale občas jí přijdou trochu starosvětští. Jako malá měla ráda strýce Edu, s dospíváním přichází první láska. Je jí vrstevník Luboš Čipera, se kterým se seznámila na hodinách tenisu. Rodiče ho považují za dobrou partii, tak trochu už počítají, že je ruka v kabátě. Lubošovi rodiče nad jeho volbou zrovna nevýskají nadšením. Mají za to, že je Petra pro něj málo dobrá, málo krásná. Pak Petra musela na čas opustit rodné město a vztah s Lubošem se kamsi vytratil.
Kdo se ale nenaskytl! Její dávná láska… rozvedený Eda. I přes velký věkový rozdíl k sobě začnou cítit více než pouhé přátelství. Jsou příbuzní a tak to v rodině poněkud vyvolá halo. Ovšem rodina přivykne a proti svatbě zákon nic nenamítá…
 
Úryvek z knihy:
… Ač se mládí kvapem zbavovalo všech formalit, přece to bylo lepší než teď. Petr byl ještě velmi uctivý a galantně se choval k Mařence.
     Luboš teď neřekne nic, nevezme si k ničemu dovolení, jde sám, vše je samozřejmé a přirozené.
     Inu- jiná doba- jiný lidé- v jádru je to jedno.
     Přiběhli rozehřátí v jednom smíchu. Napřed Petra s Lubošem. Vlekla ho sama za ruku a dělala velké kroky. Estetické to nebylo, ale životné. Sedla si vedle babičky, okázale oddychovala a potom povídala jaké to bylo a jak pila! „Kde je ten taťka, aby něco poručil, já se zalknu!“
     Luboš hledal cigaretu a zapaloval.
     „Dej si šluka“, navrhl jí, přidržujíce jí cigaretu. „To ti zažene žízeň!“
     Petra odmítla ukazujíc na babičku.
     „A- dostala bych. Naši to nechtějí, abych kouřila. Já nevím co ti naši mají. Kouří kdekteré děvče, jen já nesmím.“
     „A je to nesmysl“, mínil Luboš, aniž by si činil násilí ve vyjadřování, „když kouří kluci, proč by nemohly také holky? Mě se to docela líbí!“
     „ To není žádný nesmysl“, trochu pohoršeně, ale stále shovívavě pravila stará paní, „to je docela vážná zásada, proč Petřin taťka nechce, aby kouřila. Vždyť vy kluci, jak si říkáte, děláte i jiné věci, které děvčátka nedělají a dělat nemohou. Například, vy hrajete kopanou, a dívky ne. Proč? Že by to pěkně nevypadalo- nu- ovšem- ono to kouření také nevypadá pěkně, ale hlavně proto, že ústrojí ženy to nepřipouští. Ženské tělo je stvořeno k vyšším úkolům než tělo muže, a proto je třeba více o ně dbát a pečovat. Žena na sebe musí být opatrnější než muž, to je jisté.“
    Petra již měla ústa otevřená, že bude protestovat. Ale nevěděla hned co říci. Byla rozdováděná a měla chuť se trochu přít, ale přišli rodiče. Byli také veselí, také se usmívali. Paní Vacínové to dnes neobyčejně slušelo. Byla krásně učesána a také trochu nalíčená a tancem zrůžověla. Pravila se smíchem, že jim to šlo dobře, že si ani nemyslila, že ještě dovede tančit. Prý se točí jako vřetýnko.
    Petr se poklepával do prsou a vypínal komicky ramena, tvrdě, že přece býval vyhlášeným tanečníkem. …
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA