Slohová práce roku
17. 9. 2009
Slohová práce roku
Psal ji jeden můj spolužák na základce. Dostali jsem celoškolní téma- desáté výročí otevření naší devítitetky. Když to psal byl prý společensky unaven. Podívejte se tedy jak to dopadlo.
Školu máme starou přesně 9 let. Takže jsem mezi prvními, kteří ji vyjdou jako první. Od té doby, co na ni chodím, se na ní hodně pracovalo.
Novou tělocvičnu nám postavili, a dokonce na ni namalovali i krásnou duhu. Trochu to připomíná nadaci stejného názvu. To nevadí, nejsme tu přece sami. Jsou tu i menší děti. Těch oprav, co se ve škole dělalo.“ Pamatuji si, že v 5. třídě neustále zatékalo do kabinetu, tak to dělníci vyřešili jednoduše. Dali na terasu ipu. Výsledek? Jsem na škole devět let a na terase jsem byl jednou. Školu neustále předělávají. Dělají nové třídy i tam, kde byly dřív kabinety, Škola je vcelku hezká, ale objevují se praskliny.
Aspoň jedna kladná věc. Dali nám do třídy žaluzie. Máme přízemí bezbariérové, ale neviděl jsem za 9 let žádného postiženého žáka. Doufám, že se to do budoucna změní.
Po několika opravách se dala tělocvična dohromady. Často se používá k neškolním účelům. Do budoucna nám bylo slíbeno škvárové hřiště. Na místě, kde mělo být se však nic neděje, pouze roste plevel. Zvenku vypadá škola jako krabice s otvory. Uvnitř je prostředí zkrášleno výtvarnou tvorbou žáků.
Přes všechny nedostatky na školu, kterou jako první vyjdu od 1. třídy do 9., budu mít hezké vzpomínky. A to zásluhou nejen spolužáků, ale také učitelským sborem.
Takto trefně vše v původním znění…
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář