Jdi na obsah Jdi na menu
 


Myšky, myšky myšky

17. 9. 2009
Myšky, myšky, myšky…
 
Jak jsem se zmiňovala máme přírůstek- potkana Honzu. Zachráněn před hadem, probral se z depresí a má se čile k světu. Taky jsme mu pořídily „manželku.“ Malinkou potkaní slečnu, spíš ještě miminko (je poloviční jak Honza), vešla se zavřené dlaně.
Měly jsme trochu smůlu. Šly jsme nakoupit do Globusu a zašly jako obvykle do zverimexu. Neplánovaně jsem si vybrala od pohledu takovou čilou slečnu a šly jsme nakoupit. Po nákupu jsme se vrátily a moji favoritku právě svačila albínská krajta. Tak jsem vybrala jinou sympatickou potkaní myšku. Po domluvě s prodávajícím jsem si ji šla vyndat sama a milá malá (měla důvod mít obavy) mě třikrát prokousla prsty. Nu co, byla jsem hrdinka, myš jsem si vzala, i když jsem z ní neměla Bůh ví jaký šťastný pocit a pokřtily jsme ji Zubejda.
Měly jsme smůlu i po druhé: před dvěmi dny jsem zjistila, že milé myší slečně narostly kulky. Áááách jo… takže máme Zuba. (přemýšlím jestli mu nezačnu říkat Jirko). Jak to s těmi potkany teď máme nám není jasno, protože když byla Zubejda ještě TA, byly jsme přesvědčeny, že jí Honza chce obskákat. Nyní už netuším, co to ten Honza vlastně chtěl…
Zubejd je teď už moc hodný a sportovec. V kleci drandí na kolečku (nejraděj v noci), leze hlavou dolů a přemisťuje se velkými skoky, tak rychle, že to připomíná telekinetické přenášení se z místa na místo. Zato je ale víc chovací. Honza je lenoch a začíná být dost vypasený, když je ale vyndaný z klece, tak nevydrží na místě, aby se dal hladit, to leze všude možně i nemožně.
Šárka učí myšáky dávat pusinky. Za cukr. Funguje to. (Teď se možná klepete hnusem, ale oni jsou opravdu čistotní- rozhodně čistotnější než psi.) Oba už běhají na zavolání. Visí na mřížích a mohou se zbláznit, aby upoutali pozornost a něco vyžebrali. Vyndaní se nejraději schovávají do vlasů, do podprsenky a do oblečení, za polštáře a tak. Poslední dobou se taky hodně perou ( zrovna teď, Zubejd sice o polovinu menší má zřejmě na vrch), budeme chlapce časem muset oddělit.    
 
Předtím už jsem měla potkany dva. První byl Honzík Pojmenován po spolužačce Janče O, neboť si to s radostným výskotem: „Po mě, po mě pojmenuj jí (tu myš) po mě.“ doslova vyprosila. Až potom jsme my zdravotnice zjistily, jak velké má naše Janča kulky. to bylo na školním výletě ve Slavonicích. „Za pětadvačet korun. No nekup to!“ Všichni vezli domu keramiku a já krysku. Máma nebyla nadšená. Seslala na mě kletby různých zvířecích podob. Potkany srdceryvně nesnáší odjakživa, zvláště pak od doby, kdy jí jedna divoká potkaní máma nadělala z cca 30m2 plachty čtverečky á 10cm. Prohlásila, že jí ta „svině“ nesmí přijít na oči. Za půl hoďky, řekla, že se chce na toho parchanta podívat. Se strašným obličejem došla k akváriu, vynadala mu a pravila ať tomu dám něco nažrat a pořádnou misku na vodu. Pár dní na to padlo rozhodnutí, že by měl jít Honzík preventivně na kastraci, co kdyby utekl. Pan doktor dělal co mohl, Honza anestezii nepřežil. Zřejmě aspiroval (vdechl zvratky). mám mu ještě poděkovala.
Pak asi po dvou letech (kdy jsem se na truc odstěhovala od mámy) jsem si pořídila Janičku. Žila přes dva roky. Pak jsem ji musela… Musela, měla rakovinu (dost častý konec všech potkanů) a velké bolesti. nebylo to k tomu. ale užily jsem si spolu hodně. Chodila se mnou do školy, na brigádu… (I po dvou letech po škole, si třeťáci za mými zády šeptají: „To je ta s tou krysou!“) Běhala po stole a nebo byla v tašce. nebyla moc cvičená, ale věděla co smí, co nesmí. Byla to fajn kamarádka. V dobrém na ní vzpomínám.
 
 
Všeobecně o potkanech:
Potkana coby domácího miláčka doporučuji.
 Investice: Ve zverimexech jsou ke koupi okolo 40 Kč, klec (doporučuji- akvárko není vhodné) cca 300- 400Kč, pak piliny a nějaký to jídlo.
Životnost takového tvorečka je cca 2 roky. Často trpí na „rakovinu“- nádorové bulky, které se jim tvoří z „přešlechtění“.
Jí všechno. I to co nemají. Mohou živočišné produkty (mají je velice rádi), sladké, ale ne příliš, aby nebyli tlustí a neměli přebytky bílkovin. Takže tak 1-2krát v týdnu mohou kousek vajíčka, (něco mléka, když jim nedělá potíž), masa, jogurtu, tvarohu, sýra, sladkých sušenek a tak. Čím jsou starší, tím by měli méně. Jinak směs obilovin (třeba pro morčata), ovoce, zeleninu, ořechy, pečivo (lépe méně a tvrdé)
Dorůstají kolem 15cm bez ocasu. Ocas bývá stejně dlouhý i delší než tělo. Jsou hraví, vynalézaví, čistotní (nicméně kydat jim budete muset cca každé 2-3 dny). Mají radi prolézačky, úkryty, papíry, látky (používají je jako nábytek- gauč, dveře, záclony atd.)
Dají se trénovat za jídlo. (Ale jsou víc vychovatelní než vycvičitelní) Nejlíp poslouchají na mlaskání a cvrkání, postupně i na jména a chodí si pro odměny. Jsou velmi zábavní, ne však příliš mazlící. Trestat za přestupky (např.: požírání cigaret, houpání v náušnicích, kradení jídla) je vhodné např.: plesknutím propiskou přes zadek, jedním nebo dvěmi prsty přes čumák. Opatrně ať jim něco nezlámete. Ne moc často a přísně, aby vás nezačali nenávidět.
Nemají rádi prudké vůně (moc dobrý nos- cítí, že jíte rohlík minimálně na 2-3 metry), tahání za ocas, koupání, většina se bojí výšek. Vůči jiným druhům hlodavců bývají agresivní.
Mnozí rádi holdují alkoholu a cigaretám! Pozor na otravy a popálení!
Ještě jedno doporučení: Není dobré spát s nimi v jedné místnosti, jsou to noční tvorové a vyluzují hluk.
Po čase (zhruba 1 měsíc, pakliže jsou alespoň 1x denně vyndáváni) si na vás zvyknou podobně jako psi nebo kočky. Budete prostě jejich. jejich dům, zdroj stravy a bezpečí. naučí se na vás nečůrat a nekadit (ale radostně to udělají na někom jiném), neutíkat daleko a vracet se. samečci (pokud nemáte dva v jedné kleci jako my) jsou prý ochočitelnější.  
 

Tento příspěvek jsem psala již dříve. Potkánci už zestárli, Míša (naše krásná chovná samička) už je po přechodu, vychovala mnoho dětiček. Zubeček už je na pravdě Boží. Honzík se ještě drží, ale je na něm vidět, že už to nebude na dlouho. Michalka je na tom nejlépe. Bude se nám po nich stýskat…už se ale těšíme na nové „dětičky“ … Je to prostě život. U těchto miláčků se musíte smířit s tím, že ten jejich je podstatně kratší než ten náš….

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA